Cestou necestou

Zima prob?hla vícemén? v pohod?, sice jsme se kv?li covidu nedostali na tradi?ní lyže do Alp ani na žádný sn?žnicový p?echod, ale b?žkovala jsem zase o sto šest (a díky bohaté sn?hové nadílce zdolala rekord 220 km) a dokonce jsme si na víkend do Jeseník? p?j?ili i skialpy. A pak p?išlo jaro. Kv?li malému dramatu v mém život? a pokra?ujícímu lockdownu pon?kud temné a dlouhé. Ale s kv?tnem p?išla nad?je. A když jsem 29. 5. letos poprvé visela na ferratovém lan?, cht?lo se mi ?vát, že po dlouhé dob? kone?n? zase žiju! číst dál

A je to. Stan vysušený, spacáky vyvětrané, pohorky nakrémované, hůlky úhledně poskládané. Po rozmanitými zážitky nesmírně nabité cestovatelsko-turistické sezoně ukládáme naši horskou výbavu k odpočinku. Záměrně neříkám k zimnímu spánku, neb čas běžek, sjezdovek a sněžnic se blíží... Ale teď ať si užije chvilku klidu, protože zabrat letos dostala pořádně. Zejména v období konec srpna - konec září, kdy se mnou absolvovala dvě dlouhé hřebenovky v rakouských Alpách a čtyřdenní výsadek do Rumunska. A právě výpravě do národního parku Retezat budou zasvěceny následující řádky. číst dál

Necelých čtrnáct dní poté, co jsem se vrátila z perfektní hřebenovky ve Vysokých Taurech, jsem zase balila batoh. Tentokrát ten větší, protože nás čekal zlatý hřeb letošní turisticko-cestovatelské sezóny - Berliner Höhenweg, nádherný osmietapový okruh v Zillertalských Alpách. A i když jsem spali na chatách, byla zavazadla zejména kvůli jídlu pořádně těžká, nejtěžší, co jsme kdy nesli. Ke klasickým obavám týkající se počasí se tak přidalo i doufání, že celou hřebenovku zvládneme dokončit, protože nás čekal pořádný ranec kilometrů (zhruba 90) i výškových metrů (7 300)! číst dál

Minulý rok jsem si poprvé vyzkoušela putování horami od chaty k chatě a naprosto se do tohoto způsobu cestování zamilovala. Pohodlíčko pod střechou, takže odpadají kilogramy na zádech i stresy z nepřízně počasí, navíc rakouské hütte, slovinské koče či italská rifugia mají neopakovatelnou atmosféru. Takže výběr letošní dovolené se nesl dle hesla "aspoň jedna hřebenovka!". A mám "splněno" - a dokonce dvakrát! O zářijovém top zážitku v Zillertalských Alpách se rozpovídám samostatně, ale úžasná byla i dřívější cesta do Taur. číst dál

Ještě není ani konec července a já už za sebou mám tři excelentní dovolené. Po červnovém báječném víkendu v rakouském Gesäuse a skvělém dvoudenním výsadku do Českého středohoří jsem počátkem prvního prázdninového měsíce strávila sedm sólo dní ve Vysokých Tatrách, další týden se pokusila v takřka zimních podmínkách vyšplhat na horu Weißspitz (3 300 m n. m.) a o pár dní později túrovala po potřežních kopečcích a cachtala se v Jadranu. Ale nejprve o mém velkém slovenském dobrodružství! číst dál

Ještě v březnu jsem suverénně prohlašovala, že vůbec nevadí, když se neotevřou hranice, aspoň si odmažeme dávný dluh poznat Krušné hory, České Švýcarsko a možná si vyzkoušíme i první českou ferratu. Ale jaksi jsem zapomněla na mou závislost na vysokých horách, která se postupem času stávala k nevydržení, takže když se oznámilo datum 15. června jako den otevření hranic s Rakouskem, byla jsem odhodlaná hned první víkend skočit do auta a jet. Kamkoliv. A dnes je teprve 12. a já už mám první letošní vysokohorské dobrodružství za sebou! číst dál

První výšlap na Velký Kosíř (442 m n. m.), nazývaný místními pro svou nápadnou polohu v placce Hané Hanácké Mont Blank, si nepamatuji, trošku si však vybavuji ještě vrchol bez rozhledny, kterou zde postavili v roce 2013. V posledních letech jsem frekvenci výletů na tento Olomouci blízký kopec zvýšila a poté, co jsem na něj v roce 2018 vyšplhala čtyřikrát, jsem si slíbila, že se na něj letos pokusím dostat každý měsíc. Vzhledem ke vzdálenosti od domova a náročnosti výstupu (spíš procházka s mírným převýšením) to nebyl problém. Včera jsem svůj rok s Kosířem uzavřela nočním vánočním výletem. Pojďte se se mnou za jednotlivými výšlapy ohlédnout! číst dál

Letošní léto přineslo zase trošku jiné zážitky než to loňské. Tradiční ingredience jako hory, ferraty a CK Kudrna (:D) ale samozřejmě zůstaly! číst dál

Cestování s CK Kudrna je vždy zárukou bezvadné party. V žilách lidem jezdících na outdoorové zájezdy prostě tepe stejná krev, a proto jsem vůbec neměla obavu vyrazit poprvé v životě na sólo dovolenou. Věděla jsem, že už v Brně při nástupu do autobusu budu mít dvacet nových kamarádů. Ale takové souznění, které jsem při čtyřdením výletu do kouzelné oblasti italského jezera Garda zažívala, jsem přece jen nečekala. Ve spojení s nádherným, teplým počasím babího léta a ferratami to tak byla naprosto výjimečná dovolená, na kterou budu dlouho vzpomínat. číst dál

Tradiční prodloužený víkend s Fridexovou mamkou a tetou samozřejmě ani letos nemohl chybět. Zatímco před dvěma lety jsme řádili v Raxech a loni v Hohewandu, tentokrát jsme popojeli o kus dál pod majestátní Dachstein, protože od první návštěvy této oblasti jsem toužila vylézt ferratu Donnerkkogel Intersport s parádním čtyřicetimetrovým mostkem. Další program jsme vymysleli až na místě a přinesl zážitky vskutku nečekané. :-) číst dál

Tak to třetice všeho dobrého! Na vršek Gran Paradisa, tyčící se do (aspoň pro nás) závratné výše 4061 m n. m. (v názvu článku není chyba, viz níže), jsme chtěli vyšplhat už před rokem, ale porucha auta nás zastavila kousek za italskými hranicemi. Další pokus byl naplánován na letošní červenec, jenže to jsem zase měla problémy s nohou. Riskli jsme druhý termín pouhý týden po náročné slovinské hřebenovce - a klaplo to!  číst dál

Když do Slovinska, tak do hor. Když do hor, tak na nejvyšší vrchol Triglav! Přesně takhle jsme uvažovali, když jsme se vloni na podzim nadšeně přihlašovali na kudrnovský zájezd Hřebenovka Julských Alp. Jenže od října do srpna je daleko a já si mezitím "pořídila" další trable s nohama a průběžne se děsila toho, na co jsme se to vlastně přihlásili. :D číst dál

Tři měsíce od mé poslední návštěvy Alp + město rozpálené na nesnesitelnou teplotu + Fridex na dovolené v Barceloně = ideální čas vyrazit znovu do mých milovaných rakouských kopečků!  číst dál

V Kamenném Mlyně, rekreačním středisku blízko slovenských Malacek, se konal víkendový turnaj v go, a protože kousek odtud je pohoří Malé Karpaty, rozhodla jsem se Fridexe doprovodit a během dvou výletů prozkoumat aspoň část pro mě dosud neznámé krajiny. A byla to skvělá volba - počasí vyšlo fantastiky, turistů jsem moc nepotkala, a zdejší kopce, až nepříliš vysoké (nejvyšší Záruby nemají ani 800 metrů), jsou plné malebných lesů a květin. číst dál

Z mé vášně pro hory, turistiku a poznávání nových míst vzešel projekt Koruna Česka, jehož cílem je vylézt na nejvyšší vrcholy všech českých pohoří. A to nejen těch nejznámějších typu Beskydy, Jeseníky či Krkonoše, ale i všech možných vrchovin a pahorkatin, prostě to, co najdu při největším možném přiblížení na mapě, tam lezu. A co snad ztrácí Koruna Česka na výšce, to dohání právě počtem - mám dojem, že pokaždé, když se podívám na mapu, najdu nějaký nový geologický útvar. :D číst dál