Naši poslední "velkou" dovolenou jsme strávili v Jeseníkách. Týden na horách, nádherné počasí, co víc si přát? Chtěla jsem celé dny prochodit, a to se mi podařilo vrchovatě. Aneb jeden z našich dvou cílů - ujít 50 km a ujet 130 km za den (samozřejmě zvlášť) - splněn!
Ale nebylo to plánované. Po pondělním "rozchození" na Rejvízu a okolo rozhledny Zlatý Chlum jsme v úterý vyrazili na Králický Sněžník. Původně jsem myslela, že dojedem do Starého Města autem a zase se k němu vrátíme - to by bylo cca 20 km, s docela slušným převýšením. Fridex mě ukecal, ať vyrazíme z Ostružné pěšky, vždycky se můžeme vrátit vlakem. Tak jsem si našla spoje a před osmou jsme vyrazili. Zpátky jsme byli v devět večer - a celých těch 13 hodin šlapali. Ušli jsme to celé! 50 km horským terénem, nahoru dolů. Za pomoci dvou proteinových tyčinek, chlebů se šunkou, karamelek, zákusků a kafe a cukříků z kavárny. Bylo zajímavé sledovat, co to dělá s naším tělem. Měla jsem několik malých krizí, ale pomohlo jídlo a na chvilku si sednout - rozchodit se potom nebylo tak strašné. Jako cíl jsme měli Paprsek, s tím, že těch dalších pět kilometrů vždycky nějak ujdem. Když jsme sešli z vrcholu a měli za sebou už nějakých 20 kilometrů a viděli na směrovce Paprsek 19 km, tak jsme se cítili zajímavě. :D A poslední úsek, za tmy, lesem, z prudkého svahu, byl výživný. Bydlet ještě o tři kilometry dál, tak nevím... Každopádně psychicky jsme se cítili úžasně, jen jsem nevěděla, jak mám na posteli skrčit nohy, aby mě nechytaly křeče...
Druhý den jsme vyrazili do lázní a kulhali jsme jak dva lazaři - Fridex nataženou achillovku, já odřený malíček, takže jsem nemohla mít zavřené boty. Relax ve Velkých Losinách byl super, ale ve čtvrtek nás už zase chytla toulavá, a tak hurá na Bílou Opavu. Půjčila jsem si Fridexovy o číslo větší tenisky a v nich těch 20 km v pohodě odšlapala. Ačkoliv ke konci bylo cítit, že nohy jsou přece jen unavené... Každopádně zážitků z tohoto výletu je také dost - soutěska Bílé Opavy je krásná, byť se to samozřejmě se Slovenským rájem nedá srovnávat, a jasně, že jsme neopominuli ani vrchol Moravy, Praděd. Tam jsme se smáli lidem, co si půjčili asi na tříkilometrový sjezd koloběžku za 170 korun... A na Barborce mají hnusné (a drahé) pivo a kofolu.
Turistický týden jsme zakončili páteční "regenerační procházkou" na Smrk a Paprsek. 16 kilometrů, a zase bylo znát, že už by nohy chtěly trochu odpočívat. A tak jsem v sobotu, už v Olomouci, vytáhla kolo a celý víkend projezdila na něm. Malíček se mi zahojil, dnes už vůbec nebolí, a já při pohledu na víkendovou předpověď málem slintám nadšením z představy, kam zase vyrazíme. :-)
P.S.: Za čtyři dny jsme nakonec ušli cca 100 kilometrů. Sto třicítku na kole letos asi nedáme, ale příští rok - třeste se, výzvy!
P.P.S.: Málem jsem zapomněla na boží zážitek s migrujícími krávami! Museli jsme projít ohradou a kvůli valícím se stádům jsme čtvrt hodiny čekali. :D Viz: https://youtu.be/kdrZBHczxaE
Jste-li mými přáteli na Facebooku, můžete si více fotek prohlédnout zde.
2026 ©