Hřebenovka Julských Alp

Napsal wiwi (») 3. 9. v kategorii Cestou necestou, přečteno: 111×
Zaujalo mě : eetgo.cz = eet zdarma a onlinejulky1.jpg

Když do Slovinska, tak do hor. Když do hor, tak na nejvyšší vrchol Triglav! Přesně takhle jsme uvažovali, když jsme se vloni na podzim nadšeně přihlašovali na kudrnovský zájezd Hřebenovka Julských Alp. Jenže od října do srpna je daleko a já si mezitím "pořídila" další trable s nohama a průběžne se děsila toho, na co jsme se to vlastně přihlásili. :D

Ostruhy, klenby, kolena a další radosti

Něco už jsme v horách absolvovali, ale až na dvoudenní Dachstein nic na těžko, navíc s takovými brutálními náložemi převýšení - tři dny po sobě vzdálenostně jen pár kilometrů, ale dvakrát skoro kilometr a půl nahoru a dolů, na závěr pak směrem vzhůru sice "jen" cca 900 metrů, ale zato dolů přes dva kilometry... Až jsem po přečtení programu zájezdu (jo, četla jsem ho několik měsíců po přihlášení a zaplacení) začala doufat, že jedeme na jiný ve stejném termínu. :D Podařilo se mi totiž smazat mail se smlouvou, ale ještě předtím, než mi cestovka dokument poslala znovu, jsem tušila, že budu mít "smůlu" - Triglav byl totiž jen v tom našem a já bych si jistě výstup na nejvyšší vrchol Slovinska nenechala ujít...

Julky2

Navíc se mi tradičně "rozbily" nohy - k ostruze se přidal problém s propadlou klenbou, který mě nejprve řádně vyděsil (bože, co to je, artróza, únavová zlomenina...?!), aby ho vystřídalo pobolívající a lupající koleno. Ale vyzbrojena ortézou a hůlkami jsem věděla, že to zvládnu, já totiž v horách, a navíc s Kudrnou, funguju jinak - atmosféra mi dodává mnohem víc energie a zapomínám v ní na starosti běžných dní.

Batohy raději nevážit!

Co se týče batohů, byly těžké dost, ale neměli jsme v nich žádné zbytečnosti a hmotnost víc srazit nešla. Možná o pár gramů, přece jen je hřeben věc docela zbytná. :D Kvůli váze dostala zabrat kolena, již po prvním dnu celý zájezd chodil jak postižení, ale zregenovala jsem překvapivě rychle a v úterý (vraceli jsme se v neděli ráno) už po bolesti nebylo skoro ani památky (když vzpomenu na Dolomity a čtrnáctidenní problém si sednou na záchod :D)...

Julky3

...ale zpět! V noci ze středy na čtvrtek jsme přejeli do Slovinska a brzy ráno vyrazili na první trek. Hned na začátku jsme se přitom rozdělili do dvou skupin, jedna absolvovala první část cesty ferratou a druhá lezení obešla po klasické cestě. Pro vás možná překvapivě jsem se dobrovolně zařadila do choďácké party, přece jen jsem v buse skoro nespala, navíc těžký batoh a pár hodin navíc... I tak to byla výživná túra, k chatě jsem dorazila jako první o půl paté a jala se do sebe cpát hořčík a hroznový cukr. Ale počasí nádherné, prostředí božské, výhledy, květinky a spousta na turisty zvyklých kamzíků, kteří ochotně ze dvou metrů pózovali... A samozřejmě - už od prvních okamžiků se ze spoluúčastníků stali parťáci a kamarádi, s Kudrnou nelze jinak. :-)

Zážitkové kadibudky

Přenocovali jsme na příjemné chatě a ráno vyrazili už všichni spolu. Docela jsme si pospali, protože nás čekala kratší túra, jen asi šest hodin, ačkoliv s podobným stoupacím a sestupujícím nářezem jako předešlý den. Spánek pomohl, až na namožená stehna jsme byli všichni (skoro - bohužel se jeden účastník zranil a musel sestoupit do údolí) jako rybičky. Vylezli jsme na jeden vrchol a já se konečně dočkala něčeho jako ferraty, byť to byla spíš jen zajištěná turistická cesta. Na noc jsme se uhnízdili v chatě se zážitkovým WC - venkovní kadibudky, o což by ani nešlo, ale ony byly turecké! Ve spojení s našimi namoženými stehny... juchů, bylo to zajímavé. :D Do pelechu jsme zalezli brzo, protože nás další den čekal vrchol zájezdu i Julských Alp a Slovinska současně - Triglav!

Julky4

22 km s partou úderníků

Ráno jsme se opět rozdělili do dvou skupinek, abychom se zbytečně neboxovali na ferratě, která vedla na vrchol. Byli jsme s Fridexem v té rychlejší, což mě napřed trochu štvalo, ale jakmile jsem se rozešla, už jsem v pohodě stíhala. Počasí opět fantastické, navíc sobota, takže nápad na výlet na Triglav dostala snad půlka Slovinska a nezanedbatelné množství turistů z okolních států. Ale my jsme šli naštěstí aspoň nahoru z méně frekventované strany, zato sestup jsme si užívali ve frontách. Je to trochu otravné, ale na druhou stranu jsem ráda, že tolik lidí chodí po horách, a rozhodně nikomu nevyčítám, že postupuje v náročném terénu pomaleji. Na vrcholu jen krátká kochačka, o to delší odpočinek na chatě pod Triglavem a pak zahájení předlouhého sestupu do údolí. Přes dva výškové kilometry, huf! Navíc nás pak po rovině čekalo dalších jedenáct kilometrů, ale průvodci utěšovali, že kdyby se nám nechtělo, máme si stopnout auto, řidiči jsou zvyklí brát turisty. Tak jsem na to spoléhala a hádejte, jak to dopadlo - pět nás došlo pěšky až do vesnice, kde nás pak všechny vyzvedl bus. :D Byl čas a překvapivě ještě i nějaké zbytky sil... Ale jak jsme se v závěru otáčeli naposled kouknout na Triglav, byl neuvěřitelně daleko!

Julky6

V noci jsme pak přejeli zpět do ČR a já se okamžitě začala těšit na konec září, kdy jedu s Kudrnou ještě na ferraty do Itálie. Bylo to opět skvělé - koleno vydrželo, počasí vyšlo nejlíp jak mohlo, parta samozřejmě úžasná, takže horská energie načepována dosyta!

Pokud se se mnou přátelíte na Facebooku, můžete se mrknout na komentovaný výběr fotek

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Lucy Lillianne z IP 188.175.179.*** | 8.9.2019 14:40
Jako nezavidim tu namahu, praci, unavu a vsechno kolem. Ale zavidim ty celozivotni zazitky smile


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
[*1*] [*2*] [*3*] [*4*] [*5*] [*6*] [*7*] [*8*] [*9*] [*10*] [*11*] [*12*] [*13*] [*14*] [*15*] [*16*] [*17*] [*18*] [*19*] [*20*] [*21*] [*22*] [*23*] [*24*] [*25*] [*26*] [*27*] [*28*] [*29*] [*30*] [*31*] [*32*] [*33*] [*34*] [*35*] [*36*] [*37*] [*38*] [*39*] [*40*] [*41*] [*42*] [*43*] [*44*] [*45*] [*46*] [*47*] [*48*] [*49*] [*50*]   [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel osm a šest