Na skok do Radstatských Taur

Napsal wiwi (») 17. 6. v kategorii Cestou necestou, přečteno: 165×
Zaujalo mě : eetgo.cz = eet zdarma a online64329488-842214419482962-7798502282626072576-n.jpg

Tři měsíce od mé poslední návštěvy Alp + město rozpálené na nesnesitelnou teplotu + Fridex na dovolené v Barceloně = ideální čas vyrazit znovu do mých milovaných rakouských kopečků! 

Na Facebooku jsem někdy na jaře náhodou narazila na ostravského horského průvodce (inspirovat se pro vaše  vlastní dobrodružství můžete na jeho stránkách), který organizuje spoustu víkendových jednodenních a dvoudenních zájezdů do Rakouských i Slovinských Alp, na ferraty, sněžnice... A na termín, kdy mi Fridex odsvištěl s rodinou do Barcelony, nabízel moc zajímavě vypadající výpravu do Radstatských Taur. Délka túr, převýšení i samotná výška hor (lehce nad 2 000 metrů) pohodové, spaní v chatě u krásného jezera, navíc příležitost vyzkoušet si poprvé sólo cestování... Nebylo proč váhat. :-)

64245244-842211856149885-9109519171166666752-o

Cestu na chatu zpestřil potok - na fotce to tak nevypadá, ale tekl docela svižně a nenamočit se skoro nešlo

Vodopády, azuro a sníh

Pár dní před cestou dorazily pokyny s tím, že se zájezd málem neuskutečnil, protože v horách je kvůli studenému a na srážky bohatému květnu nebývale hodně sněhu a provozovatel chaty se trošku zdráhal otevřít. Ale vše klaplo a my mohli vyrazit. V pátek večer jsem se nabalila - už v tom mám praxi a hotovo je pohodlně za čtvrt hodinku. Ať je léto nebo zima, ať se jede na dva dny či na pět, člověk se balí prakticky stejně, jen jídla je víc, ale není třeba se z váhy batohu hroutit, trénink před srpnovými, mnohem ambicióznějšími Julskými Alpami je potřeba. :-)

64554742-842214622816275-7488846535132708864-o

Pohádkový výhled, co říkáte?

Z Olomouce jsme vyrazili v sobotu cca v půl čtvrté a kvůli pomalému provozu v závěru cesty na parkoviště za nádherným jezerem Jägersee přijeli až před jedenáctou. Doma jsem se logicky moc nevyspala a v autě se snažila aspoň trochu dospat, ale ne úplně se zdařilo. Ale energii spolehlivě dobíjel pohled na okolní krásné kopce - to se prostě neokouká. Úkolem dne bylo dojít na chatu, což jsem velmi pohodovým tempem zvládli za necelé tři hodiny. Urazili jsme něco přes pět kilometrů a necelých 600 metrů převýšení, takže nic zabijáckého, cestou se kochali mohutným vodopádem a při vzpomínce na české pětatřicítky se těšili pohledem na četná sněhová pole. Odpoledne hlásili bouřky, ale nakonec nic nedorazilo ani v noci a počasí bylo první den přímo ukázkové - azuro, pár mráčků, teplo, ale ne vedro... Prostě pohodička.

64742898-842213006149770-2101637754038255616-o

Celá naše banda - Peter měl na krku pět ženskejch :D

Přespávali jsme na Tappenkarseehütte ve výšce 1820 m. n. m. V okolí je v pohodlné vzdálenosti jedna až tři hodiny spousta vrcholků nad dva tisíce metrů, kvůli obavě z bouřek a hlavně pokročilé hodině jsme ale odpoledne vyrazili jen na malou procházku a pořádnou túru si nechali až na neděli. Byl čas i na gurmánský zážitek - obří vídeňský řízek a panák šiškovice ve speciální receptuře místní chaty. Do postele jsme zalezli už před desátou a já osobně jsem se vyspala tak dobře, jako už dlouho ne - únava, ticho, tma a psychická pohoda dělá své. :-)

65057100-842214366149634-2449564013781057536-o

Sedlo pod vrcholem se ještě koupalo v mlze

Mlha, rukavice a blázniviny na vrcholu

Ráno jsme se probudili do mlhy, která by se dala krájet. Ale bylo teplo, i když se samozřejmě ochladilo, a zatím z nebe nic nepadalo, takže jsme před osmou vyrazili zdolat jeden z bližších vrcholů Kreuzeck (2 204 m. n.). Průvodce raději hledal cestu pomocí GPS, protože mlha nevypadala, že by se chtěla roztrhat, a taky jsme se snažili vyhýbat sněhovým polím, kterých úměrně s výškou přibývalo. Zvládli bychom je samozřejmě přetraverzovat, ale mačky by se neztratily. Využila jsem dokonce rukavice, byť ty tenčí (goretexové palčáky, které nosím na sjezdovky, jsem nechala na chatě, zase s tou připraveností odsaď podsaď :D). Po cca hodině a půl se nám podařilo dosáhnout vrcholu, a jako na objednávku se mraky začaly protrhávat a občas zasvítilo sluníčko. Odpočinek jsme vyplnili aktivně - fotili jsme a fotili a fotili, hlavně byla zábava se sérií hopsacích fotek, kdy ne a ne trefit správný moment, ale nakonec se podařilo. 

Radstadt-2019-148_2

Na zdraví, hory, nová přátelství...

A potom už šup dolů pro batohy a hurá na parkoviště. Cesta zpátky uběhla rychle a pohodově, provoz byl mírný a v Olomouci jsem tak byla již okolo osmé. Moc jsem si víkend užila a už si na Peterových stránkách prohlížím nabídku dalších dobrodružství. :-)

Radstadt-2019-183

Jsme nejlepší!

Fotil průvodce Peter, na další fotky se můžete mrknout sem

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Článek ještě nebyl okomentován.


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
[*1*] [*2*] [*3*] [*4*] [*5*] [*6*] [*7*] [*8*] [*9*] [*10*] [*11*] [*12*] [*13*] [*14*] [*15*] [*16*] [*17*] [*18*] [*19*] [*20*] [*21*] [*22*] [*23*] [*24*] [*25*] [*26*] [*27*] [*28*] [*29*] [*30*] [*31*] [*32*] [*33*] [*34*] [*35*] [*36*] [*37*] [*38*] [*39*] [*40*] [*41*] [*42*] [*43*] [*44*] [*45*] [*46*] [*47*] [*48*] [*49*] [*50*]   [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel jedenáct a jedna