Americká producentka a scenáristka Shonda Rhimes nebyla spokojená se svým životem, a tak se rozhodla po jeden rok odpovídat ANO. I na věci, kterých se vždy obávala. Překonala sama sebe a stala se z ní šťastnější, sebevědomější žena. A napsala o tom knihu Year of yes. Na to, abych přijímala všechny výzvy, nemám (respektive ani nechci), ale jedním z mých předsevzetí na letošní rok je více vystupovat ze své komfortní zóny, otevírat se novým zážitkům a zkoušet věci, které by mi dřív ani nepřišly na mysl. Protože jsem přesvědčená, že to člověka nesmírně obohacuje.
Jsou lidé, kteří všechno až příliš analyzují a pro vše musí být důvod. Já se už dávno naučila místo "proč" ptát "a proč ne?", ačkoliv mi to samozřejmě ve všech oblastech života nejde. Je to pohodlné, nemusíte mít přece pro všechno, co děláte, důvod. I když touha něco nového zkusit je pořádná motivace, proč vystoupit ze zaběhlých kolejích a začít dělat něco jinak.
A ono se z té komfortní zóny někdy sakra nechce. Kromě pohodlí to souvisí i s jistou mírou sobeckosti - proč se nutit do něčeho, o čem vím, že mé duši (nebo tělu) neprospěje? Pak záleží na každém. Já preferuji takový kompromis - jsem ze spousty nových věcí nadšená, ale nejdu do extrémů a nedělám nic, co by bylo úplně proti mě. Takže neskočím bungee jumping a do zakouřené hospody, jen abych viděla známé, taky nepůjdu. :-)
Zdá se vám obtížné najít a přijmou nové výzvy? Ty přináší život a lidé, ale samozřejmě na nich můžete pracovat i sami. Sami se otevřít novým věcem. Já se rozhodla svůj rok plný zážitků začít tím, že budu ochutnávat jídla, kterým jsem se dosud vyhýbala (nebo mě nikdy nenapadlo je zkusit). Jsem poměrně vybíravá, jednou mi něco úplně nevoní a už nemám potřebu si to dávat znova. Ale odhodila jsem zbytečné předsudky a bloky, začala jíst tvarůžky, tuňáka, ochutnala žraloka, suši (to jsem tedy chtěla zkusit mnohem dřív, ale nějak jsem se k tomu "nedostala", což souvisí s mým dalším předsevzetím - neodkládat), divočáka, bezlepkové a semolinové těstoviny, kečup slazený stévií, kokosový olej... V obchodech pátrám po nových surovinách a neváhám do nich (do rozumné míry) investovat.
A plány mám samozřejmě i mimo jídlo. V diáři si každý měsíc píšu, co bych chtěla zažít. A hezky se mi to plní. Chci navštívit nové kavárny a restaurace, chci si doma začít dělat smoothie, chci vyzkoušet nové sporty, potkat se starými známými, a hlavně poznávat nové... Leden byl v tomto směru velmi úspěšný, na jeho závěr připravuji článek, který bude nabitý tím, co všechno jsem prožila a co se mi podařilo splnit z toho, co jsem si předsevzala.
A ještě jedna věc - když jsem si uvědomila, že spousta mých bloků (a to jsem neměla oproti některým lidem skoro žádné) je naprosto zbytečných a já můžu tohle dělat, tohle jíst, tohle ochutnat, tamhle jet... jako kdyby mi narostla křídla. Je to osvobozující pocit.
Zkuste to taky.
2026 ©