Úžasný květen

Květen je pro mě vždy báječný měsíc a ani letošní rok nebyl výjimkou. Svět knihy, sportovní den Univerzity Palackého... A letos navíc Zlatá tretra a první sjíždění řeky v životě! Juchů!

Hlavně je krásně, dlouho světlo, teploučku, ráno mě budí sluníčko... Už to samo o sobě mě na jaře a v létě nabíjí neskutečnou energií. Mám pocit, že je den hrozně dlouhý a stihne se během něho strašně moc. V květnu jsem hodně pracovala, ale taky si užívala život. Plnými doušky!

4. května jsem šla trhat svou první osmičku v životě. Bála jsem se hodně, ale nebylo čeho - celá akce trvala tak tři minuty (plus dvě hodiny čekání :D) a zvládla jsem to bez prášků proti bolesti (když se zub probouzel, jen jsem se cítila jak opilá :D). Takže jsem vyrazila na majáles, na který jsem byla už několik týdnů natěšená. Poprvé jsem zhlédla korunovaci krále a pak s mamkou zamířila do parku vyzkoušet si nějaké aktivitky neziskovek a studentských organizací. Nebylo to tak nabité jako loni, kdy jsme s Mortem sbírali razítka a lítali od stánku ke stánku, i přesto moc pěkný zážitek. 

Letošní král Marek Eben měl skvělý proslov

Následující víkend byl supersportovní! V sobotu jsme vyrazili na pochod Moravianská padesátka a zvolili nejdelší trasu - 35 km. Nevěřila jsem, že to ujdu, ale podařilo se! A byla jsem meganadšená! Dostali jsme medaile, diplomy, a protože jsme toho asi neměli dost, v neděli jsme jeli na cyklovýlet, který nám zkomplikoval silný protivítr, a pak ještě odpoledne hrát tenis. :D Tímhle víkendem jsem se zamilovala do organizovaných pochodů (motivace diplomem na mě funguje, muhehe) a ještě víc prohloubila svůj vztah k přírodě a pohybu venku.

V cíli - unavení, ale šťastní...

Následující středu jsem pokračovala ve stejném duchu a využila sportovní den naší univerzity k návštěvě umělé stěny (rozpovídala jsem se o tom tady). Opět nadšení a touha začít chodit pravidelně. Celý den byl skvělý - bylo nádherně, takže jsem se opalovala v rozáriu, pak jsme šly s holkama na projížďku po Moravě, na kafe... Loni mi nebylo dobře, ale letos jsem si sportovní den užila náramně!

Z projížďky OLOlodí

No a pak už to přišlo - Svět knihy! Tentokrát celý pátek, sobota a neděle - a nadchlo mě to tak, že příště beru dovolenou dva dny a jedu už od začátku. Bylo to náročné, ale skvělé, hrozně mě bavilo na stánku doporučovat a prodávat knížky. Měli jsme spoustu pořadů, každý měl slušnou návštěvnost, prodala se spousta knížek, na kus řešit se zastavilo hodně známých... Prostě paráda. A taky jsem spala v Epoše, což byl luxus. :-)

Pohoda na stánku

A pak jsem si splnila další sen - konečně, po asi pěti letech slibování, jsem vyrazila na atletický mítink Zlatá tretra do Ostravy! Letos výjimečně (Tretra na to má opravdu smůlu) vyšlo počasí, takže jsme si to maximálně užili. Sedm hodin na luxusním novém stadionu, Usain Bolt, tři hodiny s tyčkařskou soutěží přímo před nosem, skoky, běhy, hody... Paráda. V televizi člověk vidí detaily, ale na stadionu toho zase více stíhá najednou, ani o komentář není ochuzen... Příště zase!

Ale ani Zlatá tretra nebyla vrcholem května. Tím se pro mě stalo sjíždění Moravy. Má první vodácká dovolená v životě! Ani Fridex v lodi v podstatě nikdy neseděl, nedostali jsme žádné instrukce, jen že si máme koupit boty do vody, dali nám loď, pádlo, vesty a - jeďte. :D Samozřejmě, že jsme se cvakli, ale na to, že jsme jeli poprvé, Morava není jednoduchá řeka a nahoře byl podstav vody, jsme to myslím zvládli se ctí. Počasí až na první chladnější den vyšlo, parta byla výborná, večery jsme prozpívali, ve stanu zima nebyla... Poslední den jsme kvůli bouřce šli poslední úsek raději pěšky, ale i tak to byly nezapomenutelné čtyři dny. Na Vltavu atd. mě to neláká, na Moravě mě bavila divoká příroda kolem, to, že se prostředí stále měnilo, a hlavně - žádní lidé a téměř žádní další vodáci. Příště zas. :-)

Poprvé v loďce

 No a to by bylo všechno. :-) Vlastně počkat - ještě jsme byli na Smržickém vandru, koukat na hokej na velkoplošné obrazovce, pokračovali v rekonstrukci bytu... Květen byl zkrátka opět nabitý, a přesně to mi sedí a vyhovuje a baví mě. 

Užívejte plnými doušky, přátelé!