
Nemám blog. Tedy - samozřejmě, že ho mám, kam tohle taky píšu, že, každopádně s frekvencí mého přispívání, která činí (přinejlepším) půl roku, se za bloggera rozhodně nepovažuji. Každopádně nemám KNIŽNÍ blog, takže na sraze, který 29. listopadu pořádalo Knižní kukátko, jsem se zdánlivě vyskytla tak nějak omylem. Ve skutečnosti jsem chtěla poznat partu lidí, s nimiž, a zejména s jejich psaním, jsem se dosud setkávala jen virtuálně. A do Brna je to z Olomouce kousek, takže proč ne? Odpoledne to nakonec bylo naprosto perfektní, ač jsem z celé bandy zhruba 18 lidí znala osobně pouze jednoho, a to jen letmo, připadala jsem si hned jako mezi svými. Takže jsem neváhala a 20. prosince vyrazila na další sraz, opět do Brna.
Část účastníků
Do Brna jsem dojela vlakem před jednou. Rozhodla jsem se vyrazit do SONO centra, v jehož restauraci se setkání konalo, pěšky, udělat si zkrátka hezkou procházku v takřka jarním počasí, které v Brně panovalo. Cestou jsem se snažila dočíst recenzák, a když já čtu, tak čtu, takže jsem asi deset minut pochodovala bez rukavic (modré nebe bylo, ale teplota zimní) a s rozepnutým kabátem. Po dočtení jsem se dooblékla, zrychlila krok (byl to přece jen kus cesty) a začala se rozhlížet, kde bych se naobědvala. Chtěla jsem natrefit na nějaké Číňany, a protože cesta byla dlouhá, rozhodla jsem se neodbočovat ze směru a prostě počkat, až kolem nějakých půjdu. Jenže smůla, došla jsem až k SONU a Číňani nikde. :-) Tak jsem si cestu ještě protáhla a opravdu jedno asijské bistro našla. Dala jsem si rizoto a pět minut před druhou hodinou pomaličku zamířila do restaurace.
Co Vojtovi uděláme za jeho soutěže? :D
Na místě už malá skupinka včetně organizátorů - Vojty z Knižního kukátka, Cathy z Mezi nebem a peklem a Niviat z http://niviat.blog.cz/ byla. Během půlhodiny se přitrousili i další, celkem nás bylo zhruba 18. Potěšilo mě, že přišli ti, které jsem znala z listopadu, ale i pár nových tváří. Konverzaci o knížkách, Vánocích, škole a práci vystřídala Niviat vyhlášením první soutěže, která spočívala ve vylosování papírku s literární postavou, kterou měl každý představit tak, aby ji ostatní uhodli. Nikdo se do žádných mystifikací nepouštěl, občas stačilo říct první dvě slova a bylo nám to jasné.
Přinesené knížky jako odměna pro vítěze soutěží i vánoční dárečky
Druhá soutěž, o kterou se postarala Cathy, oproti tomu byla masakr. :D Knižní variace na Město, jméno, zvíře, věc (Kniha, série, autor, nakladatelství/knihkupectví, filmová/seriálová adaptace) vypadala jednoduše, ale byla šíleně těžká, a to i přesto, že třeba u autora mohlo začínat na dané písmeno i jeho křestní jméno. Prostě u mě úplné zatmění, šla mi jen nakladatelství a knihkupectví. :D Nakonec jsem se s 125 body uhnízdila v druhé půlce hodnocení a byla jsem ráda, že jsem ráda. Nejvíc brala Cathy, ale protože byla organizátor, první místo si nakonec rozdělily tuším Terka a Irenka. A ceny? Samozřejmě, že knižní! Zaskládali jsme jimi celý stůl a opravdu bylo z čeho vybírat. Navíc se mezi nimi nacházelo pár tajemných zabalených balíčků (do příště navrhuji zabalit všechny, ať to je zajímavější :D).
Jako odměnu za soutěž jsem si vybrala tuhle krásku
Poslední soutěž měl na starosti Vojta. Připravil si devět (deset, ale poslední se mu nezobrazila) otázek spjatých s Vánocemi (vánoční filmy, knihy atd.). Podobně jako u Knihy, autora... u mě celkem výbuch :D Zjistila jsem značné mezery ve vzdělání (o potvoře, která je zelená a nesnáší Vánoce, jsem neměla potuchy), ale nakonec to dopadlo kupodivu celkem dobře, umístila jsem se na děleném třetím místě a mohla si jít vybrat knížku. Vybrala jsem si Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti (a ve vlaku zpátky přečetla téměř sto stran a bomba!).
A jako vánoční dárek jsem si vybrala DVD s úžasnou Princeznou Mononoke
Zbylé knížky se rozdali stylem, že Vojta každou ukázal a někdo si ji vzal. Mé dva tituly od Epochy (Temná krev a tajemný balíček, v němž byla Příliš dlouhá swingers party) našly svého majitele již v prvním kole. Já tak pořídila DVD s úžanou Princeznou Mononoke a knižní dárek pro tátu. :D Takže jsem zpátky vezla víc knížek, než jsem přivážela. Každopádně to bylo opět naprosto fantastické odpoledne a já jsem moc ráda, že se tyto srazy pořádají. Už se těším na další!






2026 ©