Období: červenec 2012

Sloupek z Literární hlídky časopisu Pevnost 7/2012. číst dál

Čtvrtý den soutěží a Česká republika stále bez medaile. Kdy už to zacinká? číst dál

První olympijský den pro naše sportovce nezačal právě dobře. Basketbalistky prohrály první zápas s Čínou 57:66, Kateřina Emmons se v kvalifikaci vzduchové pušky trápila... Naštěstí měli čeští reprezentanti i úspěchy. číst dál

V pátek 27. 7. 2012 v osm hodin večer začala v Londýně velkolepá zahajovací ceremonie XXX. olympijských her. Ač organizátoři chtěli stihnout program ukončit o půlnoci, nakonec oheň vzplál až zhruba o půl jedné ráno a se stadionem jsme se loučili o další půlhodinu později. Diváci to však Londýnu rádi odpustili, protože ceremoniál byl jednoduše kouzelný... číst dál

Už první víkend bude v akci spousta českých reprezentantů. Na programu je střelba, basketbal, cyklistika, plavání, veslování a řada dalších sportů. Co sledovat? číst dál

Český olympijský dům dostal výraznou ozdobu - pravý londýnský doubledecker, který funí a dělá kliky. Netradiční umělecké dílo vytvořil kontroverzní umělec David Černý. číst dál

Londýn je první město, které hostí olympijské hry potřetí. Přičemž poprvé byly připravovány v klidu a pohodě. Proč měla metropole na přípravu na olympiády v roce 1908 jen rok a půl, proč byli plavci tak nadšení z bazénu, jaký průšvih se stal v závěru maratonu a jaká země si nejvíc stěžovala? číst dál

I pro tuto olympiádu bylo samozřejmě postaveno mnoho nových staveb. Londýn to nepřeháněl tak jako Peking (jehož velkolepé olympijské stánky dnes chátrají), i tak se ale sportovci mohou těšit na boje v krásném prostředí. Představme si několik zbrusu nových sportovišť. číst dál

Na úvod důležité upozornění - výběr je čistě subjektivní! Vaše favority můžete psát do komentářů. :-) Já si pro svou top pětku nejsexy českých sportovců vybrala Romana Šebrleho, Tomáše Berdycha, Jaroslava Bábu, Jana Kudličku a Ondřeje Synka. číst dál

Hlavním olympijským symbolem je samozřejmě pět propletených kruhů, které vyjadřují svět spojený olympijskou myšlenkou. Navrhl ho sám zakladatel moderních olympijských her Coubertin a byl schválen na olympijském kongresu v roce 1914 v Paříži. Modrý kruh je pro Evropu, černý pro Afriku, červený pro Ameriku, žlutý pro Asii a zelený pro Austrálii. Jsou součástí bílé olympijské vlajky, na které mají průměr 60 cm. číst dál

Olympie byla původně jen prostá pláň s dřevěným chrámem bohyně Héry a s Diovým oltářem, v dobách největší slávy narostla do malého městečka plného skvostných staveb a soch. Ač dnes zbyly jen základy, přesto místo přitahuje turisty z celého světa – právě tady se totiž v roce 776 př. n. l. začala psát historie starověkých olympijských her… číst dál

Speciální kolekce oblečení patří k nezbytné výbavě všech sportovců (a jejich doprovodu) na každé olympiádě. Před dvěma lety na ZOH ve Vancouveru se Češi stali nejlépe oblékanou výpravou, letos budou usilovat o obhajobu tohoto vítězství. Oblečení se inspirovalo obrazem Františka Kupky Dvoubarevná fuga a jeho nejzajímavější částí je samozřejmě outfit na zahajovací ceremoniál. číst dál

Včera jsem sice slibovala představení největších českých želízek, jenže při dnešním průletu nominacemi jsem zjistila, že je to cíl poněkud nereálný. Jasně, držet palce určitě budeme Pavlovi Maslákovi, Vítězslavu Veselému, Barboře Špotákové, Ondřeji Synkovi či Kateřině Emmons, ale je spousta dalších finálových nadějí, nehledě na to, že řada sportovců může příjemně překvapit, a navíc ostřížím zrakem nesleduju všechny sporty. A tak si raději zavzpomínejme na olympiádu snů, Peking 2008... číst dál

Před čtyřmi lety jsem si v průběhu pekingské olympiády vedla na blogu olympijský deníček a snažila se ho poctivě každý den aktualizovat. Vydrželo mi to asi pět dní. :D Nicméně jsem teď starší, poctivější a zkusím vytrvat déle. Ve speciální rubrice tedy čekejte každý den nový článek (alespoň jeden :-)) - různé informace o hrách, sportovcích, úspěších nejen českých sportovců, moje subjektivní zamyšlení, reportáže ze zahajovacího ceremoniálu a fůra různých věcí, co mi jen přistanou na jazyku. Enjoy.  číst dál

Když se mi letos konečně po deseti letech podařilo dorazit na Tolkiencon a objevila jsem se dost neplánovaně i na Starconu, napadlo mě, že zkusím pokořit magickou hranici patnácti conů za rok, což zdaleka není tak nereálné (a šílené), jak to zní. V polovině července mám zdoláno sedm akcí a těch osm zbývajících si hlídám. Pokud mě nepřejede auto, nedostanu mor nebo nevyhraju několikaměsíční dovolenou na Marsu, mělo by se zdařit. číst dál