Období: rok 2016

Tak a je to! I přes stěhování, kdy se čas na čtení hledal těžce, a prázdninovou olympijskou pauzu, ve které jsem volný čas trávila spíš než nad knížkami před obrazovkou, jsem pokořila hranici 100 knih (celkový počet přečtených: 101). Je to rozhodně nejvíc, co jsem za svůj život v jednom roce přečetla, a i když jsem moc ráda, že se mi pořadilo knižní výzvu splnit, na nový rok si žádné počty stanovovat nebudu. číst dál

První půlka roku nic moc, ale v té druhé se roztrhl pytel se změnami. Přestěhovali jsme se, dala jsem si pauzu s mým dlouholetým koníčkem, změnila se náplň mé druhé práce, splnila si sen, spontánně jsme si pořídili domácí mazlíčky, a vůbec náhled na život se mi v mnohém dost změnil. Vtipné na tom je, že to stěhování nakonec byla vlastně ta nejmenší změna... číst dál

Dodělala jsem školu a v každém dnu se mi rázem objevilo několik hodin volného času. Těšila jsem se, jak rozjedu velkolepé projekty, začnu pořádně blogovat, najdu si spoustu nových koníčků, konečně budu vše stíhat... Jenže ono se nic z toho nestalo. Energie byla, čas také, ale marně jsem hledala ten správný impuls, jak se do všeho vrhnout. Přemýšlela jsem, analyzovala různé situace a mé pocity a snažila se najít motivaci a inspiraci. A ač ještě zdaleka nemám vyhráno, přesto jsem přišla na několik věcí, které mi pomáhají. Zkuste se inspirovat a určitě mi napište, co motivuje vás! číst dál

Zhruba dva roky zpátky jsem začala chodit na dlouhé procházky, od letošního ledna přidala malé ranní rozhýbání, v průběhu jara našla bezvadnou stránku se cvičícími videi, v srpnu si koupila rotační disk, v září si předplatila lekce jógy, v říjnu vyměnila ranní rozcvičku za pětiminutový trénink zaměřený na střed těla, od listopadu jedu aerobně-posilovací sadu od Jillian Michael. Čím víc se hýbu, tím jsem spokojenější. Když nemůžu cvičit (nemoc, bolest), jsem z toho nervní, což dobře není, ale pravdou je, že na mě fyzická aktivita po mých osmi prosezených hodinách v kanclu působí jako balzám a vysloveně se na ni těším... Inspirujte se. :-)  číst dál

Mé nejoblíbenější roční období je jednoznačně jaro - ten pocit, když si poprvé obujete tenisky a odložíte zimní bundu... Miluju pohled na rozkvetlé stromy a první jarní procházky a projížďky na kole mě dostávají až do euforie. A pak přijde léto a světlo do devíti, dlouhé, teplé večery... S podzimem je to už horší, nerada vstávám do tmy, no a zima? Vánoce jsou skvělé a lyžování si užívám, ale za tmy do práce, za tmy z práce, v mrazu se moc pochodovat po venku nechce, příroda umlká... Ale letos tomu bude jinak. Tentokrát se hodlám zamilovat i do zkracujících se dnů, promočených bot a ranních mrazíků! číst dál

Naši poslední "velkou" dovolenou jsme strávili v Jeseníkách. Týden na horách, nádherné počasí, co víc si přát? Chtěla jsem celé dny prochodit, a to se mi podařilo vrchovatě. Aneb jeden z našich dvou cílů - ujít 50 km a ujet 130 km za den (samozřejmě zvlášť) - splněn! číst dál

Nejen v Riu, ale i v Olomouci se sportovalo! Aplikační centrum Baluo Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého připravilo sportovní park, kde si každý mohl vyzkoušet různé druhy aktivity, od plavání přes skateboard nebo lezení na umělé stěně po trampolínu či cvičení na posilovácích strojích ve fitku. Chytila jem příležitost za pačesy a naplánovala si atraktivní program na každý den. číst dál

Život mě baví a užívám si (či se aspoň o to snažím) každý den, jsou ale věci, které mou radost z pobytu na tomto světě násobí. Je jich mnohem víc než osm, ale vybrala jsem ty zásadní. Uspořádání náhodné, pořadí stanovit nelze. číst dál

Nepíšu, protože sleduju olympiádu. Před čtyřmi lety jsem si ze začátku vedla na blogu deníček, kde jsem komentovala úspěchy i neúspěchy sportovců a dění na hrách, přidávala jsem své postřehy na různá olympijská témata... Moc dlouho to nevydrželo, ale snaha byla, a to se počítá. :-) No a letos? Sice jsem si již v dubnu přejmenovala rubriku Olympijský deníček - Londýn 2012 na Olympijské deníčky (Londýn 2012, Rio 2016), ale dnes do ní přidávám teprve druhý článek k aktuálním hrám. A víte co? Je mi to fuk. O zážitky se sice nedělím, ale koukám a fandím ještě více než před čtyřmi lety! číst dál

Poslední zápis ze začátku června, a ne že by nebylo o čem spát, spíš naopak, jen ty dny hrozně rychle ubývají... Červen jsem si užila, Festival fantazie na začátku prázdnin byl skvělý, a teď už jsem druhý týden po uši ve stěhování. číst dál

Květen je pro mě vždy báječný měsíc a ani letošní rok nebyl výjimkou. Svět knihy, sportovní den Univerzity Palackého... A letos navíc Zlatá tretra a první sjíždění řeky v životě! Juchů! číst dál

Univerzita Palackého každý rok v květnu organizuje sportovní den, kdy dá zaměstnancům volno, aby si mohli vyzkoušet různé aktivity. Anebo taky nic, sportovní den lze proležet doma či si zasportovat po svém. Letos jsem chytila příležitosti za pačesy a přihlásila se na umělou stěnu - mohla jsem přijít sama, dostala instruktáž, zapůjčili mi vybavení a ještě to bylo zdarma. :-) A lozit jsem šla cíleně. číst dál

Stejně jako loni, i letos si hodlám Svět knihy maximálně užít. A protože už nevláčím balvan v podobě nedopsané diplomky a dovči mám taky díky tomu, že již nemusím jezdit do školy, více, rozhodla jsem se jet do Prahy na celý víkend. Od pátečního rána do nedělního večera budu prodávat knížky, koordinovat naše pořady, dokumentovat vše, co se okolo Epochy šustne, a taky se seznamovat s novými bloggery, klábosit se známými a samozřejmě si pořádně procházet výstaviště. číst dál

Víte, co budu dělat 5. až 21. srpna 2016? No přece sledovat olympiádu! Přilepím se k televizi a budu se od ní odlepovat jen kvůli práci. A je mi úplně jedno, že mě kvůli časovému posunu čekají probdělé noci. Olympijské hry miluju a jsem schopná sledovat takřka všechny sporty, vášnivě fandit, dojímat se nad ceremoniály a nasávat i z obrazovky tu jedinečnou atmosféru, která každé hry provází... číst dál

Výlety jsem měla ráda odjakživa, ale čím jsem starší, tím víc toužím strávit co nejvíce času v přírodě. Minulý týden jsem vyrazila na kole do lesa kousek od Olomouce a nejen tam, ale i cestou jsem byla jak v rauši - usmívala jsem se tak, že mně bolely koutky, a rozněžnilo mě cokoliv, od housátek přes rozkvetlé stromy po pampelišku u silnice... číst dál