Období: rok 2018

Stejně jako rok 2017 byl i ten (stále ještě) letošní skvělý. Snad jen méně divoký, ale zážitky napěchovaný až po okraj. O každém z nich bych mohla napsat celý esej, ale učetli (případně unudili) byste se k smrti, a tak jen výběrově a letem světem. A že těch dvanáct měsíců stálo za to prožít! číst dál

Svou posedlostí chůzí jsem proslulá a snažím se tomuto top pohybu dělat osvětu, jak to jen jde. A jak motivovat lépe, než se podělit o benefity, které mi našlapané kilometry přinesly? Ale aby to bylo fér, zmíním i mínusy, avšak byť jich není málo, jsou v kontextu výhod naprosto nepodstatné. :-) číst dál

Letošní "cestovatelská sezona" byla opět plná hor a přírody, ferrat a tentokrát i větší než malé porce sněhu. A to i bez klasické alpské lyžovačky, kterou jsme stihli ještě před Vánocemi. Dobyli jsme nejvyšší vrchol, museli kousnout do citronu kvůli nezdařenému útoku na horu ještě vyšší, na ledovcovém kurzu se naučili spoustu nového, absolvovali stěhovací výlet dodávkou do Francie, já se zbavila traumatu z ferrat a vůbec - bylo to opět super! číst dál

Před více než dvěma lety jsem tu psala článek o tom, bez čeho můžu žít, a to platí víceméně dosud. Ale bez čeho naopak žít nemůžu? Hor, respektive přírody, pohybu (hlavně chůze), čtení (knížek, časopisů, novin a klidně i reklamních letáků :D), práce (a opravdu tím myslím zaměstnání, které mě živí) a kvalitního jídla. číst dál

Náš sen vyšplhat na čtyřtisícovku Gran Paradiso nezhatilo počasí ani kondice, ale auto, které se po projetí italských hranic zastavilo - a už se nerozjelo. Štěstím v neštěstí bylo, že jsme na odtah do Česka čekali ve vesničce Ugovizza, která leží v poměrně slušné nadmořské výšce (775 m. n. m.) a má kolem sebe nádherné hory. I ty dvoutisícové! A tak jsme z těch čtyř dnů vytěžili maximum, a to i přesto, že nám počasí příliš nepřálo. A Gran Paradiso? Do června počká. :-) číst dál

Původně jsme měli jet do Jeseníků, ale znáte to... Pořídíte si cepín, mačky a batoh, přihlásíte se na FB do skupiny Nadšenci horské turistiky, takže na vás furt vyskakují krásné fotky... A už si to svištíte místo na sever na jih, k pět hodin vzdálenému Dachsteinu, nejbližšímu ledovci, pořádně otestovat ledovcovou výbavu a kondici - byla to naše první cesta s plně naloženým batohem na zádech. číst dál

Díky perfektnímu zázemí jsem byla vášnivou cestovatelkou odmalička. Oba rodiče učitlé, to se to v létě cestovalo! Projela jsem takřka celou Evropu a navštívila Egypt, zažila typicky "válecí" dovolené i superakční třítýdenní cesty se stanem a konzervami. Během dospívání jsem trošku ubrala plyn, abych to v současnosti roztočila na plné obrázky. Jen z pláží a měst jsem se přesunula do přírody a hlavně - na hory! číst dál

Protože ferrat není nikdy dost, vyrazili jsme na víkend do přírodního parku Hohe Wand. Krásné počasí nám umožnilo pokořit jednu ze zdejších zajištěných cest, pořádně prozkoumat místní lesní stezičky a užít si pohodové tábornické večery s vyhlídkou na působivý skalní masiv. A jako bonus v neděli ferrata vedoucí na zříceninu! číst dál

Letos jsme si naplánovali věru akční začátek léta! V půlce června ledovcový kurz (o kterém žvaním zde) a o patnáct dní později týden ve Švýcarsku. V.I.P. zákazníci CK Kudrna. :D A mezitím ještě premiérová desítka v rámci olomouckého půlmaratonu (kecáníčko tady). A i poslední část tohoto "trojboje" byla PERFEKTNÍ! číst dál

Na olomouckém půlmaratonu v nějaké roli figuruji od začátku. Jako divák, dobrovolník, a v posledních letech jako účastník dm rodinného běhu. Vloni jsem si řekla, že chci jednou zkusit startovat za doprovodu Vltavy a ve společnosti elitních atletů, a tak jsem nás už v srpnu přihlásila s Fridexem na štafetu 10+11 km. A jak to dopadlo? To nejdůležitější - žiju! A chodím! :D číst dál

VHT a ferraty nám už evidentně nestačí, a tak jsme vyrazili dobývat alpské vrcholky zakryté věčným ledem a sněhem - na ledovcový kurz! Čtyři dny mezi třítisícovkami Ötztalských Alp, pod azurovým nebem a ve skvělé komorní skupince podobně naladěných nadšenců, nám opět posunuly hranice - dovednostní (už jen těch uzlíků, co jsme se museli naučit!), výškové (3 472 m. n. m.!) i fyzické (jo, ještě to chce trénovat, ale před dvěma lety bych možná nedošla ani na chatu!). A bylo to jaké? Samozřejmě báječné! Protože jsme jeli opět s Kudrnou, a ta jiné než úžasné zájezdy neumí. :-) číst dál

Pokud bych měla charakterizovat loňský rok, snad nejvýstižnější slova by byla cestování a sport. O svých dalekých i blízkých cestách jsem již psala, takže se teď můžeme vrhnout na pohyb. A bylo ho fakt dost! číst dál