Letos se mi podařilo přečíst sedmdesát sedm knih, což je na to, že jsem měla během roku několik různě dlouhých pauz, vyplněných čtením novin a časopisů, hodně slušný výkon. Loňskou stovku jsem nepřekonala ani nevyrovnala, ale to vůbec nevadí, na čísla si nehraju. Důležitější je, že jsem navštívila spoustu fantastických světů a prožila nad stránkami nespočet nádherných hodin!
A že to byl z hlediska žánrů a stylů různorodý rok! Oproti loňsku přibylo beletrie a opět se mezi přečtenými knihami objevila lecjaká bizarnost, například socialistická příručka pro účastníky dálkových pochodů. :D To byla ostatně letošní nejtenčí knížka (92 stran), nejdelší Tenký led (696 stran) - sci-fi Jana Hlávky a Jany Vybíralové. Ostatně bichliček bylo dost - Protože se stmívá (520 stran), Spáčův hrad (467 stran), Ve stínu říše (664 stran), Bez slitování (512 stran)...
Algor skvělý i napodruhé
Ačkoliv podruhé knížky nečtu (na světě jich existuje tolik, že mi přijdou rereadingy jako ztráta času), letos jsem udělala výjimku. Vyšel třetí díl báječného cyklu Algor Jana Hlávky a Jany Vybíralové a ve snaze maximálně si ho vychutnat jsem se pustila znovu do první a druhé části. O tom, jak čtivé a skvělé to bylo i napodruhé, svědčí to, že druhý díl (696 stran) jsem celý přečetla na turistické dovolené v Dolomitech. Celá série patří k tomu nejlepšímu, co jsem letos četla, a nemůžu se dočkat pokračování. A je mi jasné, že až vyjde, dám si to zase celé znova. :D
Česko vs. svět
Knížky si vybírám náhodně - zaujme mě téma, naláká anotace, okouzlí obálka, dostanu tip od oblíbeného recenzenta, ... Stejně tak nedělám rozdíly mezi českými a zahraničními autory. Letos bylo příběhů od našich spisovatelů třicet sedm.
Příběhy i fakta
Rok 2017 jsem prožila převážně v jiných světěch - ze sedmdesáti sedmi knih nespadá do beletrie pouhých dvacet. K nejzajímavějším z nich patří rozhodně deník zpěváka Petra Fialy z kapely Mňága a Žďorp Petr píše, rozhovr s knězem Zbigniewem Czendlikem Postel, hospoda, kostel, upřímná zpověď Petry Schillerové, která přežila rakovinu, Deník raka či fakta Petra Trávníčka o českých čtenářích a českém knižním trhu, založená na výzkumech a rozhovorech, Česká čtenářská republika.
To nejlepší!
Nejsem příznivcem různých žebříčků, ne všechny knížky jdou srovnávat, každá může okouzlit jinak a těžko říct, která víc... Proto spíš než nějaký top ten toho nejlepšího vybírám několik knih, které mě letos zaujaly nejvíce. K nim patří určitě již zmíněná série Algor, kniha Postel, hospoda, kostel, sbírka povídek Jany Rečkové Protože se stmívá a román stejné autorky Jáma a dům, Hana Aleny Mornštajnové, detektivka DNA Yrsy Sigurðardóttir a antologie Leoše Kyši a Borise Hokra Ve stínu Říše. Ale líbila se mi naprostá většina přečtených knih - já totiž to, co mě nezaujme, většinou nedočítám. :-)
A příští rok?
Po loňské stovce jsem si letos naplánovala padesát knih, a překročení o dvacet sedm titulů mě vede k nápadu, že možná příští rok půjdu opět do stovky. Nicméně určitě se nebudu stresovat tím, že nestíhám či mě zrovna nebude čtení bavit. Protože knížky jsou zábava a tu si užívám, jen když na ni mám náladu.
A co váš letošní čtenářský rok?
2025 ©