Co mi procházky daly a vzaly

Svou posedlostí chůzí jsem proslulá a snažím se tomuto top pohybu dělat osvětu, jak to jen jde. A jak motivovat lépe, než se podělit o benefity, které mi našlapané kilometry přinesly? Ale aby to bylo fér, zmíním i mínusy, avšak byť jich není málo, jsou v kontextu výhod naprosto nepodstatné. :-)

Železná imunita

Nezačnu překvapivě kondicí, ale zdravím, protože to je v životě nejdůležitější. Klepu na vše, co je kolem mě, ale od té doby, co zdravě jím a hodně se hýbu, se mi vážnější choroby vyhýbají. Já se naopak nevyhýbám přimřenému počtu bacilů, nic přehnaně necídím a chodím hodně ven. Občas mě přepadnou tzv. jednodenní virózky, kdy se necítím zcela O.K., ale chřipka naposled na prvním stupni základky, poslední antibiotika před třinácti lety a kdy jsem měla naposled rýmu si vůbec nepamatuji. Tak hlavně ať to vydrží!

Kondice aneb Fit pomalu, ale zato snadno! (A kila dolů!)

Chůzí se skvěle pěstuje vytrvalost, a to je to, o co stojím nejvíc. Chci chodit po horách, a jak na to nejlíp natrénovat? No přece, že budu chodit. :-) Nejlíp se zátěží, což plním, protože to vždycky vezmu přes obchod. :D Ale je pravda, že bych si měla nakládat víc, takže asi začnu dávat do batohu činky a masterlevel bude pochodovat s desetikilovým stelivem pro kočky. :D Ale vážně, já kromě ranního desetiminutového posilování a občasného kola, ferrat a v zimě lyží a bazénu fakt jen chodím a vydržím toho dost. Takže pokud chcete být fit a nebaví vás běhat, tak se netrýzněte a prostě šlapejte, já jsem na běh taky moc líná. :D Na a samozřejmě jsem procházkami shodila pár kilo a váhu si i přes poměrně velké porce (ale zdravého!) jídla držím. 

Nasáváme déčko a ohříváme se!

Hýbat se venku je skvělé, kromě posílení imunity člověk nasaje dost déčka a přinese to i další benefity, například jsem nedávno zjistila, že se mi nějak upravila termoregulace a je mi tepleji než v předchozích letech. Jasně, když jde člověk rychleji, tak se zahřeje, ale obecně už nejsem takový zmrzloň. I když... povíme si na běžkách, tam to zahřání pohybem jaksi nefunguje. :D

Chodit v přírodě (a v horách zvláště) je nejvíc, ale nechodit jen proto, že vyjet do lesů není čas, je hloupost

Stehna jako Serena!

Chůze je aerobní pohyb, ale zkrátka ne tolik jako běh, takže já vyměnila tuk na nohou na svaly, a ačkoliv nedělám žádné dřepy, natož s činkou, mám stehna skoro jako Serena Williams. :D A mám je (ty svaly) úplně všude - na lýtkách, na stehnech vepředu i vzadu a dokonce i na vnitřní straně. A to je co? To je juch! (Mimochodem v červnu jsem si nechala změřit tělesné složení a vyšlo mi, že mám na nohách nadprůměrné množství svalů a obsluha prej - to je asi z běhu, že?. Chacha, kdyby věděl!)

Praktická a zdarma

Chůze je univerzální, můžete chodit kdekoliv a kdykoliv. Kdybych běhala, musela bych nechat doma batoh a převléct se, takhle si donesu nákup, všechno oběhám, zajdu na návštěvu... Klidně v sukni a sandálech, i když pravda, na podpatky to není, ale ty stejně nenosím. A víte, kolik ušetříte za MHD, když ho nepoužíváte? (Buďme korektní, bydlím v Olomouci, což je tak malé město, že je bez problému dojít všude pěšky.) Já si navíc v létě při chůzi čtu, takže to mám 2v1, no a v zimě za tmy poslouchám rádio a koukám po okolí, motám se uličkami a poznávám části města, do kterých bych se normálně nepodívala... A chůze je samozřejmě taky maximálně ekologická aktivita!

Jo, jsem jak děcko a z medailí a diplomů mám obrovitánskou radost :-)

 Dala by se toho najít ještě tuna (například na rozdíl od běhu chodit zvládne každý, pořádá se spousta organizovaných výletů do přírody s diplomem na konci...), ale vrhněme se nyní na slíbené mínusy.

Spokojená duše, ale unavené tělo...

Ale ano, bývám unavená. Někdy. Ale vím proč, a taky v naprosté většině pomůže se dobře vyspat (proto lezu většinou i o víkendech do pelechu před desátou a ráno nevyspávám). Ale nohy jako takové mě nebolí, spíš jsem taková celkově přizdechlá. Ale eliminuji to dvoufázovým (:D) tréninkem - ráno osmička, odpoledne osmička, o víkendech občas delší souvislá trasa, ale tam zase odpadá práce, která je sice duševní, ale i tak namáhá. A hlavně, jak roste kondice, snižuje se i únava. :-)

Časová investice, ale skvělá!

"A proč tam jdeš pěšky? Vždyť se strašně zdržíš!" Jeden z nejvtipnějších dotazů aneb Cesta je cíl. Mám samozřejmě i jiné zájmy, ale chůze mě prostě šíleně baví, a tak se jí věnuji každý den. Jasně, nemám děti ani psa, takže se nemusím o nic starat a mohu si dovolit štrádlovat, ale často je to v životě o prioritách. A to si pište, že až to jednou přijde, řádně sjezdím gumy od kočárku..

Prošlapané botičky

...čímž se oslím můstkem dostáváme k dalšímu zábavnému faktu. Pro tenisky si chodím do Decathlonu, cca 350 Kč, no nekupte to. :-) Na takové koňské dávky kilometrů nejsou stavěné, ale vydrží dost. Asi před měsícem jsem si uvědomila, že už delší dobu cítím každý šutr, a tak mě napadlo podívat se na podrážky a cha cha, skoro díry tam byly. :D

Můj koníček mě dostal až do magazínu Lidových novin, jediné, co mrzí, je, že jsem v té době chodila ani ne polovinu toho, co teď :-)

Někdy až moc tepla

Jelikož chodím pořád s batohem, tak se skoro vždycky (až na ty nejtřeskutějí mrazy) řádně zpotím na zádech. Ale to není žádná tragédie, prostě jsem se jen naučila brát si něco na převlečení. 

Svaly jo, ale zkrácené...

Nikdy jsem tedy nebyla nějak extra flexibilní a jelikož tak trochu kašlu na protahování... Ale snažím se polepšit, jenže jak mě to nezlobí, nemám viditelný důvod... Je fakt, že už jsem jednou se zkráceným svalem stehenním byla u ortopeda a pak taky umírala na masáži. Dlaně na zem nikdy nedám, ale opřít se o špičky prstů bych výhledově zvládnout mohla. :-)

Těžká závislost

No a nakonec jsem si nechala závislost, kterou se mi podařilo (nebo "podařilo"?) na chůzi a pohybu obecně vypěstovat. Vlastně to nevadí, nepřetěžuju se, a jak vidíte, ty benefity jsou úžasné, ale občas to život komplikuje. Třeba když se necítím úplně v pohodě, ale ani ne na umření, vím, že musím ubrat, což sice udělám, ale pěkně mě to sejří a jsem pak docela nabručená. A to mluvím o tom, že neujdu za den patnáct, ale třeba "jen" deset kilometrů. Proležet jen tak celý den a ani nevylézt z baráku? Pro mě hotová noční můra!

A takhle to se mnou tedy je. :-) A jaké jsou vaše vášně? :-)