Prázdniny! Zn. Nekonečné!

To BYLO léto! Neskutečně bohaté na zážitky a nekonečně dlouhé! Aspoň mi to přijde, a i když si samozřejmě nestěžuju a nejraději bych ho ještě prodloužila, už po ferratové dovolené začátkem července jsem si mohla říct, že i kdyby to byl jediný zážitek léta, tak to bylo skvělé léto!

Ódu na Dolomity najdete tady, takže stačí jen dodat, že jsem se z této dovolené vzpamatovávala ještě skoro měsíc. V pozitivním slova smyslu, I KDYŽ... Pocit, že dokážu všechno na světě, vyústil začátkem srpna v menší zdravotní problémy, které se mě drží pořád, ale to už je jiný příběh, navíc nestrkám hlavu do písku, peru se s tím a nejde o nic vážného. 

Zpět k zážitkům! S rozbitými koleny po Dolomitech jsem vyrazila zacvičit si jógu pod širým nebem, což byl zážitek povznášející a poučný ve smyslu "s bolavými čéškami na tento typ cvičení příště radši ne". Brněnský obří blogerrský sraz, můj první (a asi poslední :D) mihnutí se v booktuberském videu a pár úžasných hodin ve společnosti lidí naladěných na stejnou strunu. Dva výlety s Větráním (aktivitou fakulty tělesné kultury naší univerzity), což se rovná příjemně strávené volné dny v přírodě, v místech, kam by mě samotnou nenapadlo zajet. Nespočet víkendových i popracovních výletků (spíš kondičních projížděk) na kole (většinou se snahou dosáhnout maximální rychlosti, takže jsem po hodině z kola po dojezdu skoro spadla a se zděšením si uvědomila, že bych nejlepší půlmaratonce jen tak tak předjela!). A taky jsem si šla párkrát zaplavat, poprvé s chytrými hodinkami, rychlost kilometr/půl hodiny se mi velmi zamlouvá a po zakoupení prvních plaveckých plavek v životě to určitě bude ještě lepší a lepší! 

Rovněž jsem poprvé v životě mimo závody vyběhla (což je docela úsměvný paradox), připadala jsem si jako hňup a elita zároveň. :D Ale je potřeba, přihlásila jsem se s Fridexem na dlouhou štafetu na olomoucký půlmaraton, takže mě v červnu 2018 čeká pekelných 10 km! Budu tedy běhat, ale hlavně chodit, přes prázdniny jsem si udělala tradici z ranních procházek před prací, a to by v tom byl čert, aby mi to nepomohlo i v tom běhu. :-)

Taky jsem byla na tři dny v Jeseníkách, byť to, proč jsem tam hlavně jela (vyjet si na kole na Dlouhé stráně), se bohužel kvůli zdravotním problémům neuskutečnilo. Parádní byl prodloužený víkend v RaxAlpen na ferratách, který byl kvůli nečekanému free stanování a spolucestujícím dost low cost. Taky jsem proseděla hýždě na maratonu Pána prstenů v kině (prodloužené verze prodloužených verzí, od pěti do pěti), vyzkoušela zvláštní typ jógy (abych se ujistila, že příště už radši ne), navštívila letní Floru, přečetla pár knížek (a neskutečné množství časopisů a novin), poslechla si obrovské množství rozhovorů s politiky, sportovci, umělci (...), stala se štamgastem ve zdravé restauraci Bistrá kráva, vypila nespočet káv z automatu, spotřebovala spoustu náplastí proti puchýřům, namohla si hýžďové svaly, poprvé v životě obula outdoorové ponožky (a zjistila, že i kdyby pár stál tři stovky, fakt to stojí za koupi)...

...a samozřejmě chodila do práce, uklízela, nakupovala a věnovala se všem běžným činnostem. 

A ještě to není konec. Snad se v půlce září vydaří nadmíru stylová tečka. Ferratami jsme začínali a ferratami skončíme. Protože viset na laně na skále, to je prostě moje komfortní zóna číslo jedna. :-)